Jaké jsou zkušenosti s dřevostavbou od Guzmana po letech užívání?
Kromě pěti let ve Francii žili manželé Sekerkovi dlouho v jednom z tisíců bytů na pražském Jižním Městě. Z největšího sídliště v metropoli se pak v roce 2006 přestěhovali do Kamenice u Jesenice, kam předtím jezdili na chatu. V době, kdy byly dřevostavby v Česku spíše v plenkách, vsadili na firmu Guzman. „Nevěděl jsem o dřevostavbách skoro nic, ale nechal jsem se přesvědčit. Rozhodně toho nelituji a s čistým svědomím bych jak dřevostavbu, tak stejnou firmu doporučil všem ve svém okolí,“ říká pan Sekerka o osm let později. Ostatně to už udělal – společnost staví dům i jeho synovi.
Vy jste sem původně jezdili jen na chatu. Kdy vás napadlo postavit si v Kamenici dřevostavbu a zůstat natrvalo?
Chatu jsme tu měli od roku 1967. Hodně času na ní trávili moji rodiče a také manželka s dětmi, dokud byly ještě malé. To tady byla rodina celou sezónu od dubna do října a já za nimi jezdil na víkendy. Když před deseti lety můj otec zemřel a matka už špatně chodila, bylo jasné, že chata už tolik vytížená nebude. Děti na to taky nebyly. Tak jsme si říkali, co s tím dále. Mít tady jen pozemek, nebo postavit dům a přesídlit sem… Nakonec jsme se rozhodli stavět.
Stavba dřevostavby byla rychlá. Kdy jste se nastěhovali?
Na Vánoce v roce 2006. Tehdy jsme doslova utekli před rozsáhlou rekonstrukcí domu na Jižním Městě. Měl se tehdy předělávat výtah, dělat zateplování apod. Tak jsme si řekli, že když už je dům dva nebo tři měsíce hotový, není na co čekat. Lepší než bydlet půl roku v nepořádku, to raději uděláme akci kulový blesk. (směje se) Během tří dnů jsme se sbalili a přesunuli sem. Poprvé jsme tu spali v noci na Štědrý den.
Měl jste představu, že chcete dřevostavbu?
Vůbec ne. Jsem absolutně netechnický typ, jediné, co jsem do té doby věděl, bylo to, že dům se dělá z tvárnic a cihel. O tom, že existují nějaké další metody stavění, že je možné bydlet například ve dřevostavbách, jsem měl ponětí jen okrajově. Když jsem se ale tehdy bavil se známými o tom, že bych rád stavěl dům, přivedli mě právě na myšlenku postavit dřevostavbu. Tvrdili mi, že je to na Západě naprosto běžné a je to budoucnost bydlení – jednak je dům rychle hotový, navíc je také spolehlivý, energeticky úsporný, neboť drží stálou teplotu, apod. Stejní známí mi také doporučili firmu Guzman.
Zrazoval vás někdo od dřevostavby?
Samozřejmě, místní mi říkali, ať neblázním, že základem každého domu je cihla. Dřevo je prý ptákovina. (směje se) Já jsem je ale neposlechl a s odstupem času vidím, že jsem udělal dobře. Mám řadu známých, kteří stavěli klasický dům, teď už mají za sebou i větší předělávky, rekonstrukce. Něco takového neznám. U nás všechno funguje. Navíc mohu potvrdit, že všechny argumenty, které jsem na začátku o dřevostavbách slyšel, platí. Kdybych chtěl stavět dům, tak do toho jdu znovu. A se stejnou firmou, nedám na ni dopustit. Když cokoliv potřebuji, stačí zavolat. Vždy nám pomohou, co nejdříve je to možné. A takhle to funguje už osm let.
Jaké jsou tedy vaše zkušenosti se dřevostavbou? Můžete zmínit nějaký příklad?
Když jsem chtěl vyměnit sprchový kout, během jednoho dne bylo všechno vyřešeno. Nikde žádný prach, žádný nepořádek. Nenechám dopustit ani na pana Nohu, stavbyvedoucího firmy Guzman, který řeší základovou desku nebo třeba dokončovací práce okolo domu. To je neuvěřitelný „fachman“, který si všechno dokonale pamatuje. Když nám dělali v obci kanalizaci, řešili jsme, kde je v domě přípojka. Pan Noha přijel po šesti letech od dokončení domu, krátce se na něj podíval a pak ukázal na místo, kde mají kopat. Opravdu to tam bylo připravené. Je u něj vidět, stejně jako u dalších lidí z firmy Guzman, že nad věcmi přemýšlí.
Ve dřevostavbě žijete už osm let. Jak se vám bydlí?
Co vám budu povídat, je to fantazie. Líbí se mi zejména tepelná pohoda, kterou dřevostavba udržuje. Když jsou v létě extrémní vedra, jezdí za námi syn s rodinou, v jejichž bytě se nedá spát. V zimě pak dům dokonale izoluje chlad, topím také méně než sousedi, kteří mají zděný dům. Náš dům je podsklepený, ve sklepě přitom mám zřízený sklad vín, takže dokonalou izolaci dovedu ocenit. Když je mráz a dole se netopí, je tam patnáct stupňů. Když je pak pětatřicet ve stínu, teplota ve sklepě vyleze maximálně na dvacítku. Výkyv čtyř či pěti stupňů vínu vůbec nevadí. Přitom jako sklad vína to vůbec nebylo zamýšleno – původně tam měla být herna nebo nějaká jiná chlapská místnost. (směje se)
Dnes už jsou kvalitní dřevostavby mnohem rozšířenější než v době, kdy jste se do nich pouštěli vy. Přesto se objevují předsudky, že životnost dřevostavby je nízká. Jak vám takové názory zní?
Je to hloupost. Když si představím, že dřevostavby stojí dlouhá léta na Aljašce nebo ve Skandinávii, kde jsou klimatické podmínky podstatně náročnější než u nás, jsou tam extrémní teploty, tak se nad názory, že dřevo nic nevydrží, mohu jen usmívat. Už jen to svědčí o tom, že to tak není. Navíc ty stavby jsou prověřeny desítkami let, nyní jsou technologie zase o kus dále. O tom se koneckonců přesvědčuji každý den. Náš dům je i po téměř deseti letech stále bezproblémový, dřevo nepracuje, nic se v baráku nehýbá.
Takže byste dřevostavbu od společnosti Guzman s klidným srdcem doporučil?
Řeknu vám příběh: Můj syn staví dům. Developer, který postavil základy, je neudělal pořádně, jsou tam velké nedodělky. Syn se později obrátil na firmu Guzman, zda by dům nedostavěla. Souhlasili, ale musejí vše kompletně předělávat, aby dům měl „hlavu a patu“. Když vidím, co jsou některé firmy schopny postavit, a navíc za přemrštěné ceny, uleví se mi při vzpomínce, jak jsem stavěl já. A to ani tady to nebylo se stavbou jednoduché, především kvůli tvrdému podloží – dům doslova sedí na skále. Ovšem lidé z firmy Guzman to zvládli skvěle. Takže bych je rozhodně doporučil.
