Z dřevostavby jsou nadšení. Hlavně díky mikroklimatu

Manželé Milan a Alena Soukupovi se už několik let nazpátek bavili doma o tom, že by si jednou mohli postavit bezbariérový, přízemní dům. Dlouho ale nemohli narazit na ten pravý pozemek, kde by vysněný bungalov vyrostl. Vše se dalo do pohybu až po žních v roce 2015.
„Jak už to tak bývá, stála za tím náhoda. Jednou mi zavolal kamarád a ptal se mě, jestli pořád ještě sháníme nějaký pozemek,“ vzpomínal pan Soukup. Když kývnul, šlo dál všechno ráz na ráz.

„Přijeli jsme sem, oběma se nám tu líbi­lo, takže jsme si hned plácli. Domluvili jsme se během týdne,“ usmívali se man­želé Soukupovi. Není divu – vybrané místo na kraji Kladna je neuvěřitelně klidné a tiché a spíše než město připo­míná vesnici. Na dosah jsou lesy a všu­de okolo vyrůstá nová čtvrť rodinných domů, která navazuje na starší vilovou zástavbu.

Na dřevostavbě se napoprvé neshodli

Jakmile měli Soukupovi vyřešený po­zemek, začali probírat, co na něm vlast­ně postaví. Na dřevostavbě se přitom hned neshodli.
„To byla hlavně moje představa, žena té myšlence zpočátku moc nakloněná nebyla,“ řekl Milan Soukup.
„Přesvědčil jsem ji ovšem tím, že čas utíká a dřevostavba se dá na roz­díl od zděného domku postavit velmi rychle,“ dodal.

„Bála jsem se, jestli bude v dřevo­stavbě dost teplo. Nakonec mě zviklala nejen rychlost, ale i úspory za energie díky nízkoenergetickému provedení. A líbil se mi také přístup lidí z firmy Guzman, kteří byli od samého začátku skvělí,“ vyprávěla Alena Soukupová. Dnes je s dřevostavbou maximálně spokojená a už by neměnila.
„Oceňuji mikroklima, které v našem domě je. Je tu příjemně a teplo. Je to opravdu velký rozdíl oproti cihlovému domu,“ doplnila.

Dům z katalogu notně narostl

Samotný dům si Soukupovi vybrali z katalogu, pak ho ale začali upra­vovat podle svých představ. „Stavěli jsme původně menší domek. Jenže všechny místnosti vypadaly na papí­ru nějak malé. Tak jsem si to nakreslil na čtverečkovaný papír a na každé stra­ ně přidal metr.

A najednou to místo 125 dělalo 225 metrů čtverečních,“ smál se majitel domu.

„K tomu jsme přidali střešní přesahy, aby nepršelo na fasá­du, změnili garáž na dvojgaráž a udělali od ní krytý přechod k domu, abychom v dešti nemokli. Pár takových kroků a měli jsme z domu hrad,“ rozpřáhl pan Soukup rukama a znovu se rozesmál.

Každý detail domu je navržený vel­koryse, aby se v něm dobře žilo.

„Třeba terasa byla v katalogu zastřešená jen částečně, ale my jsme ji chtěli zastřešit celou. Máme rádi prostor, tak ho chce­ me využívat i tehdy, když není zrovna dobré počasí. Navíc jsme přidali ještě jednu terasu nad sklepem,“ řekli Sou­kupovi. A takových příkladů je více.
„Když jsme například dělali sklep na brambory, vznikl z toho nakonec po­měrně prostorný vinný sklípek. Aspoň máme i místo na regál s domácími kom­poty.“

Vzhledem k tomu, že se stěhovali z domu, měli oba manželé poměrně jasnou představu, jak by měl jejich nový dům vypadat a co by v něm roz­ hodně nemělo chybět.
„Chtěli jsme velký obývák jako srdce domu, ovšem s oddělenou kuchyní. Také jsme chtěli větší úložné prostory, protože když se stěhujete z domu do domu, tak máte hodně věcí a je to složitější na uskladnění. My se navíc stěhujeme z ještě o něco většího domu, na dostatečný prostor jsme tedy byli vždycky zvyklí,“ podotkli.
Novinkou oproti předchozímu byd­lení je pro ně podlahové vytápění, kte­ré mají v každé místnosti. A také cen­trální vysavač, který usnadňuje úklid velkého domu.
„Podlahové vytápění je příjemné a velmi praktické. Nikde nepřekážejí radiátory, takže je možné lépe rozmístit nábytek a kompletně vy­užít celý prostor,“ poznamenala Alena Soukupová.

Oba ocenili, jak málo je nutné v domě topit.
„Lidé z firmy Guzman nám ří­kali, že i během tuhé zimy protopíme málo. A měli pravdu. Ostatně takové zdi, jaké my máme jen u garáže, mají jiní v celém domě. My přitom máme samotný dům z ještě lepších, tlustších stěn, které výborně izolují. Potvrdilo se to i při letošních velkých mrazech, kdy stačilo jen trochu topit a pořád tu bylo příjemně,“ řekl pan Soukup s tím, že ve srovnání s předchozím domem jsou náklady několikrát nižší.
„Veškeré náklady si zapisuju. Je z nich patrné, že dům je výborně izolovaný a velmi úsporný. Zatímco v původním domě před zateplením jsme při mrazivých dnech protopili i přes 200 kWh, teď je to jen 30 kWh.“

Soukupovi si z katalogu vybrali dům Bungalov Line 127, který jsme poté individuálně upravili dle jejich potřeb a přání

Jako červená nit se celým vyprávě­ ním o stavbě nového domu nese chvála na firmu Guzman. Manželé Soukupovi na ni nedají dopustit.
„Ať už jsme mlu­ vili s kýmkoliv – řemeslníky, techniky, koordinátorem stavby –, nemělo to chybu. Komunikace byla od začát­ku do konce skvělá. Nic pro ně nebyl problém, což je v tuzemsku neobvyk­lý přístup, který se nám samozřejmě ohromně líbil. Také jsme byli nadšení, že všichni řemeslníci přemýšleli i za nás, dělali věci tak, jak by si je udělali u sebe doma, a uměli nám dobře pora­dit,“ líčili.

Světlovod dodělali na poslední chvíli

Líbilo se jim i to, že detaily, které jim nedošly při zařizování domu ve vzor­kovně, kde si každý nový majitel domů volí prvky do exteriéru i interiéru, se daly napravit přímo na stavbě. Jednou z takových „drobností“ je třeba světlovod, který zajišťuje dostatečný přísun denního světla, takže není nutné zbytečně svítit.

Původně měl být jen jeden v chodbě, nakonec ale vznikl další i v kuchyni.

„Dům byl už hotový, když jsme se rozhod­li ho dodatečně udělat. Ale opět to nebyl žádný problém – chlapi jen posunuli detektor kouře a vyřízli díru tak, aby se vyhnuli vazníkům,“ uvedl Milan Soukup.

Světlo ze světlovodu je prý k nezaplacení.
„Zkraje jsem po­řád chodila a chtěla jsem tu zhasínat, opravdu to svítí hodně. Když zapadne sluníčko a už je šero, světlovod pořád přivádí světlo. Tma je až tehdy, když slunce de­ finitivně zapadne, pak ale občas zasvítí měsíc. To samé platí i na chodbě – člověk tam skoro nikdy nemá tmu,“ zdů­raznila Alena Soukupová.

Klidně by hned stavěl znovu

Její muž byl při stavbě domu a jeho do­ končování ve svém živlu. Už si dokonce vymyslel seznam věcí, které by chtěl v novém domě vylepšit. A napůl v žertu dodal, že by se klidně pustil do další dřevostavby.

„Proč ne, kdyby měl někdo z rodiny chuť, rád bych s tím pomohl. Samozřejmě zase u firmy Guzman. Špatnou firmu bych si netroufl doporučit, ale s nimi je vážně radost stavět. Od základové desky, která je, jako když střelí, až po finální stavbu – všechny stěny jsou krásně rovné. Také si to po­ chvalovali všichni řemeslníci, kteří tu po nich něco dělali. Kuchyňáři byli nadšení, že se nemusejí obávat, jako to bývá v jiných domech. Tady všechno sedí na milimetr. Zkrátka kvalita,“ zakončil spokojený majitel.