Užitková zahrada se vrací na výsluní
V poslední době zažívají podle zahradnických expertů určitou renesanci užitkové zahrady. „Pro řadu lidí je příjemné vyjít si na zahradu a sem tam si jen tak utrhnout do pusy něco dobrého,“ popisuje motivaci pěstitelů zahradnice Marta Švíglerová z firmy Zamaro.
Dodává, že praktické je kombinovat okrasnou výsadbu a k ní přidat i užitkové rostliny. Tento typ zahrad je vlastní zejména ekologicky smýšlejícím lidem. „Dávají přednost praktičnosti a přirozenosti před přílišnou vyumělkovaností některých bezúdržbových zahrad,“ dodává Marta Švíglerová.
Oblíbená je kanadská borůvka
Podle Marty Švíglerové roste chuť po vlastní vypěstované bio zelenině a ovoci bez chemie. Nejčastěji přitom lidé vysazují kanadskou borůvku, což je zhruba metr vysoký, svěže zelený keř. Na rozdíl od lesních borůvek ale ta kanadská potřebuje plné sluníčko.
„Proto by ji lidé neměli schovávat do rohu,“ zdůrazňuje Marta Švíglerová. „Kanadská borůvka také vyžaduje hodně vody a rašelinu při výsadbě – klidně i sto litrů. Nekoření hluboko, zhruba do půl metru,“ doplňuje odbornice.
Zahradnice říká, že se snaží „lobbovat“ za drobné ovoce. Kromě velkých borůvek si lidé oblíbili rovněž maliny, které se ovšem hodí spíše do větších zahrad. Naopak příliš „nefrčí“ rybíz či angrešt. Mnozí nejspíše mají v živé paměti, kolik práce a škrábanců obírání keříků obsypaných bobulemi zabere.
Ovocné stromy jsou zase „IN“
Do „módy“ se vracejí rovněž ovocné stromy. Lidé se ovšem často bojí velkých stromů, a proto volí spíše ty menší.
„Přitom velký strom je dominantou zahrady, strhává pohled. Takový strom také funguje jako přirozený slunečník,“ říká Marta Švíglerová. „Navíc stromy na vysokém kmenu vydrží desítky, ne-li stovky let, rovněž déle plodí. Nižší stromy jsou krátkověké a vydrží maximálně dvacet třicet let,“ doplňuje.
Související články:
Sedm zaručených rad, jak mít u domu krásný trávník